Trutnov

Dáte si pivo? Zahučel na scéně sládek. Je to všechno na hovno, řekl Vaněk

Lahve svírají mezi stehny, takže vypadají jako penisy, zpod tílka vyloví otvíráky a otvírají je.  Z nich pohybem boků nalévají pěnící pivo do sklenic a s velkým gustem ho pijí.  Nasadí si velké bronzové hlavy a začíná „pivní“ koncert. „Dáte si pivo?“ nebo „Nebuďte smutnej“, zní z reproduktoru ústy herce Pavla Landovského, který hrál v Audienci nezapomenutelného sládka. A pak také po otázce sládka „Tak co? Jak to jde?“ na Ferdinada Vaňka, což je alter ego Václava Havla, odpoví Vaněk: „Je to všechno na hovno.“ Čechová i Křivánková střídavě v roli dominantního sládka a submisivního Vaňka odklápějí obrovské hlavy ne nepodobné státníkům a pijí jedno pivo za druhým. I když už nemohou, pijí dál a pivo jim teče dokonce nosem. Do toho se z reproduktorů ozývají stále jako refrén fragmenty textu „napijeme se“, „lidi jsou velký svině“ a podobně. Vše rámuje burácivý hlas „zlatého slavíka“ Karla Gotta a jeho Včelka Mája. Ze zcela jiného soudku je večerní představení Havlovy Zahradní slavnosti v podání herců Divadla Na Tahu. Dvorní Havlův režisér Andrej Krob vsadil na klasické prostředky a nijak neexperimentoval. Legendární absurdní hra z roku 1963 představuje hlavní postavu Huga Pludka, který postavil svou kariéru na frázích a nakonec se v nich úplně ztratí. Tragikomické drama obnažuje na místě přešlapující společenský systém. „Prostředí Havlových her se jejich „hrdinů“ natolik zmocní, že už sami sebe příliš nepotřebují. Řídí se určitými pravidly převzatými z toho prostředí. I když se postavy z jiných her pohybují v reálnějších kulisách, také stále bojují samy o sebe a o vlastní identitu, ale většinou svůj boj prohrávají. Často ani neví, že prohrávají, bojují dál, ale už jsou vlastně poraženi,“ řekl režisér Krob. Oběma hrami doprovozenými Havlovou výstavou obrazové poezie Antikódy vyvrcholil v Uffu projekt nazvaný Setkání s Václavem. Hynek Šnajdar Trutnovinky.cz Foto: Miloš Šálek

Nahoru