Trutnov

Bytostný krajinář, malíř Wenzel Lábus miloval Trutnov a okolí

Narodil se 1. června roku 1888 v Trutnově v domě číslo popisné 113 v dnešní Polské ulici. Jeho otec Wenzel byl vrchní konduktér a matka Anna pokladní. Na počátku 20. století se rodina přestěhovala do nově postaveného vlastního domu číslo popisné 216 v dnešní ulici Libušinka. „Wenzel již jako malý udivoval své učitele nesporným výtvarným talentem,“ připomenul kurátor výstavy Ondřej Vašata z Muzea Podkrkonoší. Malíř Labus nevystudoval žádnou výtvarnou školu, byl samouk. Nějakou dobu pracoval na poště, ale poté zaměstnání opustil a věnoval se výhradně umění. Dal se na dráhu krajináře, což je patrné na jeho první samostatné výstavě, osmdesát let po smrti autora. Umělec však nevytvářel pouze olejomalby, ale velmi zajímavé jsou také jeho četné kresby zákoutí Trutnova i třeba jako reakce na vypuknutí první světové války. „Těchto kreseb máme ohromné množství nejen s konkrétními, ale i abstrahujícími náměty. V budoucnu plánujeme jejich samostatnou výstavu. Nyní jsme dali přednost obrazům, které charakterizují tvorbu malířskou. Je tady ale i například i jeho autoprotrét, díky němuž víme, jak Wenzel Labus vypadal,“ řekl nám Vašata.  K přátelům malíře patřili významní trutnovští umělci, jako malíři Josef Seifert, Josef Polz, sochař Emil Schwantner, básník Ernest Redlich či spisovatel Josef Mühlberger. Ten ostatně Labuse pospal ve své vzpomínce: „Jeho vzezření – malý, hubený. S černýma jiskrnýma očima… Oblékal se jako německý lesník, ne z rozmaru, ale z praktických důvodů, protože se hodně pohyboval v přírodě… Ten malý muž dělával dlouhé kroky, nevšímal si lidí kolem a svou podlouhlou tyrolskou dýmku vůbec neodkládal… Byl neúnavným poutníkem naším podhůřím, maloval většinou v přírodě.“ Wenzel Labus za svůj krátký život – zemřel 4. ledna 1939 ve svém domě jako svobodný a bezdětný ve věku 51 let – namaloval značné množství obrazů a vytvořil nesčetný počet kreseb. Muzeu podle kurátora Vašaty získalo jeho sbírku ve druhé polovině 40. let po úmrtí malířovy sestry. „Tuto kolekci se i v posledních letech daří nadále rozšiřovat. Například loni se muzeu podařilo získat prostřednictvím Güntera Fiedlera více než padesát kreseb od Helgy Soukup z Německa,“ dodal Vašata. Součástí vernisáže výstavy, která potrvá do 12. března, bylo vystoupení malířova jmenovce Vojty Lábuse. Kromě toho, že se v jejím průběhu se svými kolegy Robertem Fürbacherem a Karlem Čapkem v redukované sestavě kapely Electrum Magicum postaral o hudební program, ještě stačil vtipně okomentovat původ příjmení Lábus. „Po příjmení jsme už v minulosti pátrali. Může být odvozeno od lábat, čili pít, nezřízeně chlastat nebo jsme se dostali k verzi, že Lábus byl tajemný démon podobný Rýbrcoulovi, který stahoval pocestné do podzemí. Nicméně můj bratr Josef vždycky tvrdil, že Lábus latinsky znamená chrabrý. Tomu bych asi věřil nejvíc,“ vysvětlil Vojta Lábus. Hynek Šnajdar hynek@trutnovinky.cz     

Nahoru