Trutnov

Apokalypsa v Krkonoších, v létě 1897 vzala strašlivá povodeň život více než sto lidem

„Povodeň roku 1897 přinesla do Krkonoš obrazy apokalyptické zkázy. Jako by jí  na samém konci 19. století vyvrcholily všechny předchozí hrozby a dosavadní ničivé průtrže mračen a velké vody, sužující odedávna krkonošský lid, jako by byly jen předehrou k tragédiím, které se udály v onom osudném roce,“ připomíná Miloslav Bartoš ve své studii 1897 – největší povodeň v Krkonoších, která se stala součástí materiálu Největší povodně v Krkonoších. Z nejvyšších partií hor unášely bystřiny obrovské balvany, suť, písek, rozbahněnou půdu a kmeny stromů, které se kupily na dně údolí, dostávaly se do hlavních toků a zvyšovaly jejich bořivou sílu. Všechny krkonošské vodní toky se zvedly ze svých koryt a započaly dílo zkázy. Jedním z nejvíce postižených míst byl Obří důl, kde spadlo během osudných dvou dnů 342 milimetrů srážek, což je celá pětina ročního srážkového průměru. „Husté proudy deště, které se na Krkonoše řítily z oblohy, dosáhly svého vrcholu 29. července po osmé hodině večer. Nad nejvyššími českými horami se snesla hrůzná bouřlivá temná noc, která se podobala biblické potopě. Narozdíl od ní však vstoupila do života tisíců lidí zcela neočekávaně a bez jakéhokoliv varování. Řeky Labe a Úpa se přeměnily v obrovské vodní proudy, strhávající, bořící a unášející vše, co jim stálo v cestě,“ uvedl Bartoš. Ničivá síla velké vody poškodila všechny krkonošské obce, na české straně hor připravila o život 120 lidí a ve zlém konání pak pokračovala i na dolních tocích řek. Fotografie na výstavě zachycují nejvíce postižená místa v okolí řeky Úpy, mezi které patří Velká Úpa, Temný Důl, Horní Maršov, Svoboda nad Úpou, Mladé Buky, Horní Staré Město, Dolní Staré Město a Trutnov. Za pozornost stojí příběh z Temného Dolu, kde povodňová vlna zničila z 29. na 30. července 1897 sklárnu a dva obytné domy firmy G. A. Steinbrecher. Voda zalila sklářské pece, které explodovaly, a zničila všechny provozní budovy sklárny, z nichž zůstal stát pouze vysoký komín. Rozběsněný živel s sebou nebral jen majetek, ale i lidské životy. Proto se v roce 1898 začalo se stavbou kamenných zdí pro obranu města Trutnova před mocnou řekou Úpou. „Je pravdou, že řeka Úpa nebrala jen majetek, ale i životy. Přímo v Trutnově vyhasl během této živelné pohromy jeden lidský život. Tehdy se rozbouřená řeka Úpa vlila i do místní konírny. Žena majitele konírny se rozhodla prozkoumat řádící řeku. Vyšla před konírnu a přistoupila ke kraji řeky. To se pro ni stalo osudným okamžikem. Během několika minut ji pod hladinu řeky uvěznila povodňová vlna,“ prozradil Ondřej Vašata z Muzea Podkrkonoší. Příkladem obětavosti a solidarity při povodni, co brala lidské životy a napáchala velké materiální škody, který je na výstavě rovněž zachycen, je i příběh soudního adjunkta Josefa Malého. Ten tehdy totiž v Horním Starém Městě u Trutnova z rozvodněné Úpy postupně zachránil 42 lidí. Během výstavy mohou návštěvníci vidět související pamětní desku. Vernisáž výstavy, která potrvá do 1. října, přilákala do muzea zhruba 100 návštěvníků. „Jsou to unikátní fotografie a jsem ráda, že je na nich vidět lidská solidarita a snaha si v těžkých chvilích pomáhat,” komentuje jednu z fotografií návštěvnice Květa Jarošová. Fotografie zachycující katastrofální povodeň, jež nemá v moderních dějinách města obdoby, překvapila návštěvníka Davida Staňka. „Je neuvěřitelné, co dokáže napáchat voda,“ komentoval snímky. Hynek Šnajdar, Kateřina Vaníčková hynek@trutnovinky.cz Foto: Jan Bartoš  

Nahoru