Trutnov

Americký příběh dvojí identity sahá až do koncentračního tábora v Libči

O příběhu, který sahá až do Libče, už psal i světový tisk.Marise Fox-Bevilacquaová z New Yorku podobný šok zažila. Náhodou zjistila, že její matka má dvě identity. Že se v mládí nejmenovala Tamara Fromer Foxová (jak se Marise mylně domnívala), ale Hela Hochermanová. A že coby polská židovka prošla nechvalně proslulým koncentračním táborem v Libči u Trutnova.O otrocké práci pro nacisty ani dalších útrapách Tamara nikdy dceři nevyprávěla. Tajemství si před dvaadvaceti lety vzala sebou do hrobu. Až když se podřekla prateta Marisy, a ona sama se začetla do starých deníků, vyšel najevo drsný příběh. „Na podzim 1939, když nacisté napadli Polsko, měla se coby třináctiletá hlásit na otrocké práce, k níž využívali Němci právě židovskou mládež. Moje matka s její kamarádkou pro nacisty ale pracovat nechtěly, proto se až do podzimu roku 1940 skrývaly,“ uvádí o své matce Marise Fox-Bevilacquaová.Němci ale mladou židovku v lednu 1941 našli a odvlekli do Sudet. Čtyři a půl roku pracovala v textilní továrně v Libči, kde se tkal len pro výrobu nacistických uniforem. „Musela spřádat len na těžkých strojích, čistit ho a spřádat do příze. Podle toho, co si napsala do deníku, to bylo v místnosti zahalené do šedého mraku ze všudypřítomného prachu,“ cituje Marise.Marise Fox-Bevilacquaová se nedávno sešla s trutnovským starostou Ivanem Adamcem ve Staré radnici.Válku Tamara přežila, dostala se do Palestiny a bojovala v izraelské armádě. Do USA se dostala v roce 1955. Změnila si jméno a doslova pohřbila minulost. “O celou rodinu přišla v plynových komorách Osvětimi. Dívky v koncentračních táborech hodně trpěly, ale byly tak mladé, že si úplně neuvědomovaly, jak moc je zneužili, i sexuálně.“Do Trutnova se Tamara už nikdy nevrátila. Zato její dcera - novinářka Marisa, se k nám opakovaně vrací. Pátrá v archivech a osobně navštěvuje místo, kde její matka prožívala kruté životní chvíle. „Polila mě hrůza, když jsem si uvědomila, že jsem to místo našla. Po celou dobu existovalo, jako na obrázku, který jsem získala od jednoho z válečných vězňů, který tam byl,“ přiznává.Američanka nyní pracuje na osvětě - chystá knihu, připravuje dokumentární film a snaží se podpořit výstavbu památníku na počest židovských dívek, jako memento pro příští generace. „Z minulosti se musíme učit, ne ji vymazat. Co moje matka nemohla sdílet se mnou, musím já sdílet se světem. Mojí snahou je zajistit, aby tyto příběhy nebyly zapomenuty,“ říká. Naposledy byla v Trutnově v půlce května, kdy trutnovskému starostovi Ivanu Adamcovi tlumočila svoji verzi, jak by mohl památník v Libči vypadat. „Chtěla bych něco většího a viditelnějšího. Mohl by na něm být citát z tajného deníku z Libče, který zahrnuje vzpomínky šedesáti vězenkyň, včetně mé matky,“ dodává. Pavel Cajthamlpavel@trutnovinky.czFoto: Miloš Šálek

Nahoru