Trutnov

Američan Nick: Učení v Trutnově mi přineslo spoustu zkušeností

Teď to bylo celých deset měsíců českého života. Čím vás to obohatilo? Byla to pro mě neuvěřitelná zkušenost. Měl jsem možnost setkat se s mnoha milými a velkorysými lidmi. Zjistil jsem spoustu informací o místní kultuře a historii. Měl jsem tady příležitost užívat si přírodu, mám rád procházky po horách, to mě hodně bavilo. Získal jsem nadšení pro učení a našel jsem si tady spoustu skvělých přátel.Co nejzajímavějšího jste tady objevil? Veřejná doprava je velice zajímavá. (smích) Ale nejlepší věc na České republice mi přijde, že je to mnohovrstevnatá země a mísí se tady to staré a nové, tedy historie a moderní život. Platí to jak pro kulturu, politiku i všechno ostatní. Zjistil jsem také, že Češi jsou velmi štědří a pohostinní lidé. Mohl byste říct něco o vaší rodině a životě, než jste přijel do Trutnova? Narodil jsem se a byl jsem vychován v oblasti kolem New Yorku, kde žije spousta různých kultur a lidí mluvících různými jazyky. A žijí tady i všichni členové mojí rodiny, která je z maminčiny strany z větší části irská a ze strany otce je původní, tedy indiánská, a částečně portugalská. Naše rodina je velká a je dobré, že všichni žijeme poblíž, tak se můžeme často navštěvovat. Mám mladší sestru. Velkou součástí mého života je hudba. Jinak jsem vystudoval na univerzitě a pak přijel do České republiky. Co vás nejvíc překvapilo po příjezdu do ČR? Nebyla to jedna velká věc, ale hodně malých věcí. Velmi mě překvapilo, že když vstupujete k někomu do domu nebo školy, tak se přezouváte. A například také to, že české tradiční jídlo je velmi odlišné od toho amerického, ale je vynikající. Proč jste si pro stipendium vybral pobyt v Trutnově? Bylo to na základě mého univerzitního kurzu v Praze před dvěma roky. Poznal jsem Prahu, líbila se mi, ale chtěl jsem poznat i život z jiné stránky, proto jsem zažádal o stáž přes program J. W. Fulbrighta. (Ten v letošním roce obdržel 170 přihlášek ze škol po celé ČR a na školy umístil 32 asistentů. Asistenti si Českou republiku vybírají z 66 zemí, které jsou v programu zapojeny - pozn.). Jsem velice vděčný za to, že jsem mohl být v Trutnově. Dělat asistenta ve výuce jste se rozhodl, abyste poznal český život, nebo se zlepšil v učení? Byly to obě věci. Chtěl jsem zažít zkušenost života v cizí zemi s cizím jazykem a vždycky jsem chtěl i učit. Chtěl jsem si to vyzkoušet a získat zkušenosti, proto jsem se tohoto programu zúčastnil a jsem s ním velice spokojený. Co pro vás obnášela činnost asistenta v hodinách? (odpovídá za něj učitel Jan Matějec) Je to tak, že v hodinách musí být vždy český učitel a stážista dělá jen asistenta. Ze začátku se asistent učí, rozhlíží se, co a jak ve škole funguje a postupem času se zapojuje více a více, až částečně přebírá hodiny, i když ten učitel je tam pořád. Ke konci už je ovšem asistent schopný učit celkem plnohodnotně. Ale nezkouší, ani nepíše se studenty testy. Je opravdu jen přes konverzaci, aby studentům předvedl a naučil je něco o americké kultuře. Nick dělal hodně prezentací v PowerPointu na různá témata - historie, jídlo, kultura, hudba, literatura… Jak se vám učilo? Bavilo mě to a spoustu jsem se toho naučil. Učení je vlastně jakási výměna zkušeností mezi učitelem a žáky. Na jednu stranu jsem studentům vyprávěl o kultuře v Americe, ale zároveň se od nich učil o české kultuře a historii. Za tuto interakci jsem nesmírně vděčný a přineslo mi to spoustu poznatků a zkušeností. Jsem rád, že jsem touto výměnou zkušeností mohl podpořit výuku angličtiny. Co svého jste se snažil vnést do výuky? Myslím, že jsem do hodin přinesl svou osobnost, energii a americký úhel pohledu na různé problémy. Učit o Americe pro mě byla výzva, protože já jsem jeden Američan, ale Američanů jsou stovky milionů. Je to ohromná země s obrovským množstvím kultur a dokonce i jazyků. Na většině míst v USA jsem samozřejmě nebyl, protože to není fyzicky možné, a tak to pro mě byla výzva nějakým způsobem reprezentovat Ameriku a ukázat její rozmanitost. Myslíte, že jste bavil studenty? Zdálo se mi, že studenty hodiny baví a vždycky ke mně přistupovali s respektem. (na jeho slova naváže učitel Matějec) To můžu potvrdit z hodin, které jsem viděl. Studenti byli vždy rádi, když Nick přišel. Poslouchali a komunikovali s ním. Teď pravdu. Jak jsou na tom studenti průmyslovky s angličtinou? Myslím, že jejich angličtina je fantastická. Byl jsem s nimi normálně schopen komunikovat, což mě překvapilo a byl jsem z toho nadšený, protože já jsem se třeba sám devět let učil francouzštinu a v podstatě nic neřeknu. Je skvělý, že se vaši studenti dokážou anglicky úplně v pohodě domluvit. Když porovnáte školní prostředí - české a americké. V čem je rozdíl? Největší rozdíl je v tom, že tady máte specializované střední školy - obchodní, technické, zatímco v Americe tohle není, protože většina středních škol je zaměřená obecně, jako jsou v Česku gymnázia. Ale zdá se mi, že si to americké školství začíná uvědomovat, jak je technické vzdělávání důležité, zejména v oblasti informačních technologií a vědy. A srovnání po fyzické stránce, když vezmete vybavení tříd, atmosféru ve škole… Co se týká vybavení, tak mi to přijde srovnatelné, stejně jako atmosféra ve škole, pokud se bavíme o nějakém vztahu učitele a žáka. Rozdíl je ve velikosti škol. Já jsem studoval na střední škole, která měla 1600 studentů, což je na USA stále malá škola. Co si myslíte o Trutnovu? Myslím si, že Trutnov je skvělé místo pro život, cítím tady takový pocit sounáležitosti občanů. Je tady skvělá umělecká a hudební komunita. Jsem rád, že jsem se do ní mohl zapojovat. Je úžasné, kolik událostí se děje kolem Jazzince. Úžasné místo je Uffo. Jsem vděčný, že jsem mohl chodit do lidové školy umění a že jsem se mohl zapojit do kapely My Band a hrát s ní na koncertech. A co nějaké další aktivity kromě hudby? Rád jsem chodil běhat na Gablenz, odkud jsou nádherné výhledy. Bavilo mě ochutnávat různá jídla. Naučil jsem se lyžovat, je skvělé mít hory takhle blízko. Minulý víkend jsem vyrazil ve dvě ráno na Sněžku podívat se na východ slunce. Líbí se mi, jak se tu lidé věnují různých outdoorovým aktivitám. Co české pivo? Dobrý, výborný! (odpovídá česky) Jaké plány máte do budoucna? Teď se vrátím do New Yorku a budu hledat práci. Dokážete si představit, že byste si našel práci v ČR? V tomto okamžiku ne, ale nikdy neříkej nikdy. Umím si představit, že bych v České republice dokázal v budoucnu žít. Je to velmi krásné místo pro život. JAK SE MI UČILO S AMERICKÝM ASISTENTEMKdyž mi kolegyně z úpického gymnázia navrhla, že bychom mohli společně zažádat o umístění asistenta ve výuce angličtiny na našich školách, zdálo se mi, že by byla škoda této příležitosti nevyužít. Líbila se mi představa, že studenti budou jazyk čerpat přímo od zdroje a věřil jsem, že americký asistent přinese do našich hodin novou energii a neokoukaný přístup. Dobrá věc se nakonec podařila a po roce společné práce s Nickem můžu říct, že svého tehdejšího rozhodnutí nelituji. Je sice pravda, že jeho zaučování zpočátku znamenalo pro učitele z obou škol práci navíc, ale díky vynaložené snaze si studenti ověřili, že se dokážou anglicky dobře domluvit a dozvěděli se spoustu zajímavostí nejen o americké kultuře a historii, ale také ze života běžného Newyorčana. Spolupráce s Nickem byla radost a děkuji všem, kteří se na zajištění jeho pobytu u nás podíleli.Jan Matějec Michal Bogáň michal@trutnovinky.cz foto: Miloš Šálek, archiv SPŠ Trutnov

Nahoru